Auta v polopřevodu již nesmějí na silnice

Problém aut s nedokončenou registrací je v posledních letech na vzestupu a stává se zátěží pro řidiče i úřady. Vláda přijala opatření s cílem snížit počet těchto vozidel a zlepšit celkový provoz na silnicích. Nová pravidla a postupy mají zajistit, že auta budou registrována včas a budou splňovat příslušné technické a bezpečnostní normy.

Existuje několik faktorů, které mohou vést k nedokončené registraci vozidel. Patří sem složitý byrokratický proces, nedostatečné dodání potřebných dokumentů, technické problémy s vozidlem nebo nedostatek zdrojů pro dokončení registračního procesu.

Tyto problémy způsobují zpoždění a zatěžují jak majitele vozidla, tak i úřady odpovědné za registraci.

Vláda zavádí nová opatření a zlepšuje postupy, aby se předešlo problémům spojeným s nedokončenou registrací. Zahrnují tyto kroky:

1. Zjednodušení registračního procesu: Úřady budou usilovat o zjednodušení a urychlení procesu registrace vozidel. Elektronické formuláře a možnost online komunikace by měly snížit administrativní zátěž a zrychlit celý proces.
2. Přísnější kontroly dodavatelů: Vláda zvýší dohled nad dodavateli vozidel a bude vyžadovat dodržování přesných termínů a dodání potřebných dokumentů. Nedodržení těchto požadavků může vést k sankcím a ztrátě povolení pro prodej vozidel.
3. Posílení technických kontrol: Kontroly technického stavu vozidel budou posíleny, aby se zabezpečilo, že auta splňují příslušné bezpečnostní a emisní normy. Nedostatky budou muset být odstraněny a potvrzení o technické způsobilosti bude nutné pro úspěšnou registraci.

Nejčastějším důvodem nedokončeného převodu byl poplatek za tzv. ekologickou daň. Ta v některých případech činí až 10 tisíc korun. Lidé poplatek odmítají platit. I když už je vozidlo dávno zlikvidované či rozebrané na náhradní díly, není možné jej oficiálně bez dokladu o ekologické likvidaci odhlásit z registru.

Polopřevody také byly běžné u autobazarů, které vozidla z logických důvodů nechali přehlásit až novými majiteli.

Ekologická daň

Ekologická daň je forma daňového opatření, které je zavedeno s cílem ovlivnit chování jednotlivců a firem ve prospěch životního prostředí. Jejím hlavním cílem je internalizovat náklady spojené s negativními environmentálními dopady určitých aktivit a podpořit ekologicky udržitelné praktiky.

Ekologická daň se vztahuje na produkty, služby nebo aktivity, které mají negativní dopad na životní prostředí. Může být uplatněna na různé oblasti, jako je emise skleníkových plynů, spotřeba energie, využívání přírodních zdrojů nebo produkce odpadu.

V závislosti na konkrétním místě a zemi se ekologická daň může lišit ve formě a výši.

Existuje několik forem ekologické daně:

1. Daň z emisí: Jedná se o daň, která se uplatňuje na podniky nebo průmyslové odvětví za jejich emise skleníkových plynů nebo dalších znečišťujících látek. Tímto způsobem se snaží podpořit snižování emisí a ochranu ovzduší.
2. Daň z energetické spotřeby: Tato forma daně se vztahuje na spotřebu energie a slouží k omezení nadměrného využívání energetických zdrojů. Podporuje energetickou účinnost a rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
3. Daň z přírodních zdrojů: Tento typ daně je uplatňován na využívání přírodních zdrojů, jako je těžba nerostných surovin nebo využívání vody. Cílem je omezit nadměrné využívání těchto zdrojů a podporovat jejich udržitelné hospodaření.
4. Daň z odpadu: Tato forma daně je uplatňována na produkci odpadu a slouží k podpoře recyklace, snižování odpadu a zlepšení nakládání s odpadem.

Cílem ekologické daně je vytvořit ekonomické stimuly pro snižování negativních environmentálních dopadů a podpořit ekologicky šetrné alternativy.

Získané finanční prostředky z těchto daní mohou být použity na financování opatření pro ochranu životního prostředí, výzkum a vývoj ekologických technologií nebo na kompenzaci negativních dopadů na zasažené oblasti či komunity.

Je však třeba zdůraznit, že ekologická daň není jediným nástrojem pro ochranu životního prostředí. Měla by být součástí komplexní strategie, která zahrnuje také regulační opatření, podporu inovací a osvětu veřejnosti o důležitosti udržitelného rozvoje a ochrany přírody.

Je potřeba dokončit registraci

Ministerstvo dopravy i nadále důsledně varuje všechny majitele vozidel, aby si zkontrolovali registraci. Nápomocné jsou přitom také jednotlivé městské úřady, které rovněž vyzývají lidi, aby s dokončením převodu neotáleli.

Výmluvy typu „nevěděl jsem, že auto nemám přihlášené“ nejsou možné. Vše je totiž uvedené v malém i velkém technickém průkazu.

Změna vlastníka silničního vozidla

Oprávněnou osobou k jednání je obecně fyzická nebo právnická osoba zapsaná v registru vozidel jako dosavadní vlastník vozidla, nový vlastník a nový provozovatel u převodu vlastnického práva k vozidlu (prodej, darování atd.).

Jednat může i osoba zmocněná písemně provozovatelem nebo vlastníkem vozidla; u přechodu vlastnického práva (např. dědictví) nový vlastník.

Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla se podává do 10 pracovních dnů ode dne:

• převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu, nebo
• přechodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu nebo nabytí právní moci rozhodnutí soudu v dědickém řízení

Člověk se může obrátit na kteréhokoliv obecní úřad obce s rozšířenou působnost – těch je v České republice 206.

Pokuta až 50 000 korun

Mít vozidlo v polopřevodu je přestupek. Již pár let tento přestupek trestán finanční pokutou až do výše 50 tisíc korun. Vozidlo je navíc vyřazeno z registru.

Pokuty se budou týkat i převodů do budoucnosti. Motoristé budou mít povinnost provést převod vozidla nejpozději do deseti pracovních dnů. Pokud tak neučiní, bude jim vystavena pokuta ve správní řízení až do výše 50 tisíc korun. Vozidlo bude navíc vyřazeno z registru.

Tímto okamžikem zároveň zanikne povinné ručení neboli pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla. Řidič, který by způsobil nehody s autem, které de facto neexistuje a není pojištění, by se dostal do velkých problémů. 

Dokončení registrace vyžaduje osobní návštěvu příslušného úřadu. Je potřeba si sebou vzít následující doklady:

• občanský průkaz či jiný doklad totožnosti (pas, řidičský průkaz, …)
• velký technický průkaz
• osvědčení o registraci vozidla (malý technický průkaz)
• zelená karta (doklad o platném povinném ručení)
• doklad o platné technické prohlídce
• doklad o evidenční kontrole (nesmí být starší 14 dnů)
• vyplněnou žádost o změnu vlastníka či provozovatele vozidla
• ověřenou plnou moc v případě zastupující osoby

V roce 2021 se v České republice odehrávalo mnoho událostí a změn v oblasti registrace vozidel.

Zde je obecný přehled o registracích vozidel v České republice z roku 2021:

1. Celkový počet registrací: Celkový počet registrací vozidel v České republice v roce 2021 byl vysoký. V průběhu roku bylo evidováno mnoho nových vozidel, která se dostala na silnice. Poptávka po nových a ojetých automobilech zůstávala silná.
2. Nejpopulárnější značky: Mezi nejpopulárnější značky vozidel v České republice v roce 2021 patřily tradiční automobilové značky, jako je Škoda, Volkswagen, Ford, Hyundai, Toyota, Renault a další. Škoda zůstávala jednou z nejprodávanějších značek na trhu.
3. Elektromobilita: V roce 2021 vzrostl zájem o elektromobily a hybridní vozidla. Díky podpoře státu a vývoji nabíjecí infrastruktury se zvyšovala jejich dostupnost. Počet registrací elektrických vozidel v České republice zaznamenal značný nárůst oproti předchozím letům.
4. Evidenční značky: Každé registrované vozidlo v České republice je povinno mít evidenční značku. Tato značka je unikátní identifikátor vozidla, který je přidělen při registraci. V roce 2021 byly evidenční značky vydávány v souladu s příslušnými předpisy a postupy.
5. Registrační poplatky: Při registraci vozidla je třeba zaplatit registrační poplatek, který se liší v závislosti na typu vozidla, jeho výkonu a dalších faktorech. Registrační poplatky slouží jako příjem pro státní pokladnu a pomáhají financovat provoz a údržbu silnic.

Je však důležité mít na paměti, že konkrétní statistiky a podrobnosti o registracích vozidel v České republice v roce 2021 jsou dostupné u oficiálních orgánů, jako je Ministerstvo dopravy ČR nebo Česká správa technického dozoru (ČSTP).