Co dělat, když pojišťovna sníží pojistné plnění

Pojištění si klient sjednává proto, aby mu pojišťovna uhradila veškeré škody na vozidle, ke kterým dojde v důsledku nehody, a které jsou pojištěné. Realita však ukazuje, že pojišťovny často krátí pojistné plnění i o desítky procent, a to zcela neoprávněně. Jak se v takovém případě bránit?

Obsáhlý test časopisu dTest ukázal, že pojišťovny neoprávněně krátí pojistné plnění. Tento trend se bohužel potvrdil i následující rok a to v hojném počtu.

Například v případě pojištění vozidel se tak děje poměrně často. Pokud si klient sjedná povinné ručení i havarijní pojištění a platí pojistné, logicky očekává, že v případě pojistné události mu pojišťovna vyplatí pojistné plnění přesně dle smluvních podmínek.

Nejčastěji šlo tedy o případy se zamítnutím či krácením pojistného plnění u pojištění vozidel. Druhou příčku obsadilo úrazové pojištění a na třetím místě skončilo pojištění majetku.

„Přibližně polovina všech případů, kdy pojištění občané nebyli spokojeni s jednáním pojišťovny, se týkala zamítnutí nároku na pojistné plnění, druhá polovina pak krácení pojistného plnění. U pojištění vozidel se nejčastěji spor mezi klientem a pojišťovnou vedl kvůli nesouhlasu ohledně totální škody,“ informovala o tom Eva Jurčíková ze společnosti Vaše nároky.cz.

Co je pojistné plnění

Pojistné plnění je finanční částka, kterou je pojišťovna plátcům povinna vyplatit v případě, kdy mají nárok na pojistné. Pojistné plnění se aplikuje po uznání pojistné události a může být buď částečné nebo plné. Příjemci pojistného plnění jsou obvykle finančně kompenzováni za ztráty, za které nenesou odpovědnost.

Pojištění vozidel

U pojištění vozidel byl častější problém s plněním u povinného ručení, u havarijního pojištění to tak časté nebylo. „V rámci krácení či zamítnutí pojistného plnění jsou tak paradoxně nejvíce postihováni řidiči, kteří nehodu nezpůsobili,“ komentuje situaci právník Petr Novák.

Totální škody na vozidle

Spousta řidičů není spokojeno s krácením pojistného u totální škody na vozidle (cca 22 %). U této škody jde o to, že pojišťovna usoudí, že cena vozidla už je tak nízká, že by se jej nevyplatilo opravovat. Pojišťovna pak klientovi proplatí cenu, jakou podle jejího soudu mělo jeho vozidlo před nehodou.

Poškození čelního skla

Téměř 17 % poškozených mělo problémy při proplacení škodní události v případě poškození čelního skla cizím předmětem. Je to zcela běžná situace. Při jízdě může od jedoucího auta odlétnout kamínek a poškodit čelní sklo protijedoucího automobilu.

Logicky řidič si v tu chvíli nestihne poznamenat jeho poznávací značku. Pojišťovna se může vymlouvat, že není pádný důkaz, že k poškození došlo tímto způsobem.

„V těchto případech je největší problém v prokázání, že předmět, který poškodil čelní sklo, skutečně odletěl od vozidla škůdce. Bohužel jako důkaz většinou nepostačuje ani prohlášení řidiče vozidla, od kterého předmět odletěl, ani spolujezdce a jediným spolehlivým důkazem bývá kamerový záznam,“ objasňuje advokát.

Bourání na parkovišti

Pojišťovna může také odmítnout plnění v případě, že auto je nabouráno při stání na parkovišti (v 10 procentech případů).

„Nejčastějším problémem za těchto okolností bývá, že škůdce je neznámý, a tedy není po kom škodu vymáhat. Pokud škůdce od nehody ujede a nepodaří se jej vypátrat, musí si poškozený škodu uhradit sám. Případně pokud má poškozený sjednané havarijní pojištění, může škodu uplatnit touto cestou,“ radí Novák.

Další druhy pojištění

Dalším problémovým je úrazové pojištění (39 procent). Nejčastěji šlo o úraz v práci, odškodnění za pád a zranění při sportování.

„U úrazového pojištění jsme se také často setkávali s argumentací pojišťovny, že nebyla naplněna definice úrazu či úrazového děje, proto byla výplata plnění zamítnuta. Často se však jednalo o výmluvu pojišťovny, kterou vyvrátily lékařské zprávy či znalecký posudek,“ říká právník.

V 8 procentech se pojišťovna zdráhala platit u pojištění nemovitosti a pojištění domácnosti. Nejčastěji šlo o živelné pohromy a vytopení bytu. V pár případech pojišťovna odmítla plnit po vykradení bytu či sklepa.

Praxe je však jiná a klient zaplatí více, než by měl

Ukázalo se, že realita je úplně jiná. Pojišťovny vyplácí prostředky na opravu škod, ale zdráhají se hradit nové náhradní díly. Jejich argumentem je to, že poškozený díl byl v době pojistné události opotřebován používáním. Z tohoto důvodu odmítají uhradit nový díl za plnou cenu.

Ve výsledku tak klient zaplatí více, než by měl. Nejenže pojišťovny odmítají vyplatit plné pojistné plnění, ale také se často snaží uměle navýšit spoluúčast klienta. A to je v rozporu se smluvními podmínkami.

To si klienti bohužel neuvědomují a místo, aby pojišťovnu upozornili na nefér chování, platí i to, co by jim pojišťovna měla automaticky proplatit.

Co dělat, když pojišťovna sníží pojistné plnění?

Když pojišťovna sníží pojistné plnění, mohou se podniknout následující kroky:

1. Přečíst si smlouvu o pojištění – ve smlouvě se klient dozví, jaké plnění je pojišťovna oprávněna snížit.
2. Pokud se zdá, že pojišťovna snížila pojistné plnění bez předchozího upozornění, klient by se měl podrobněji zeptat pojišťovny, jaký je důvod pro snížení plnění.
3. Zkusit se dohodnout s pojišťovnou na nápravě, na návrat k obvyklému pojistnému plnění.
4. Pokud klient nepochodí a dohoda není uskutečněna, může požádat o kontakt s ombudsmanem pojišťovny.
5. Pokud se ani s ombudsmanem pojišťovny nedosáhne dohody, může se podat stížnost na vedení pojišťovny, stížnost na regulační úřad nebo podat žalobu k soudu.

Pokud si klient není zcela jist chováním své pojišťovny, neměl by zapomenout se poradit s odborníky.